🎸 Obchodní cla v ohrožení: jak může rozhodnutí Nejvyššího soudu USA ovlivnit trh s kytarami v roce 2026

Nejvyšší soud USA uznal, že prezident Donald Trump překročil své pravomoci, když na začátku roku 2025 využil zákon o mimořádných situacích k zavedení rozsáhlých obchodních cel vůči mnoha zemím světa.

Cla tvořila ústřední bod ekonomické strategie Trump od okamžiku jeho nástupu do druhého prezidentského období v lednu 2025 – stejně jako tomu bylo během jeho prvního působení v Bílém domě. Nicméně poslední rozhodnutí Nejvyššího soudu přijaté v pátek 20. února 2026 roku, se stalo vážným úderem této politice: část cel zavedených administrativou Trump, byla prohlášena za neplatnou.

Je důležité zdůraznit, že rozhodnutí soudu se týká pouze jednotlivých cel, nikoli celého komplexu tarifů zavedených od návratu Trump k moci.

Vzniká legitimní otázka: jak se to může odrazit na kytarovém průmyslu? Stručná odpověď zní – vliv bude pravděpodobně omezený.

Ačkoliv se mluví o clech jako celku, klíčovým momentem bylo právě využití Trump v únoru 2025 zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA), přijatého v roce 1977. Tento zákon umožňuje úřadujícímu prezidentovi regulovat mezinárodní obchod prostřednictvím výkonných nařízení v případě národní mimořádné situace.

Trump prohlásil, že drogový provoz z Číny, Mexika a Kanady představuje takovou mimořádnou hrozbu, a na tomto základě zákon aplikoval. V dubnu 2025 znovu využil IEEPA k zavedení globálních cel v rozmezí 10 až 50 procent pro prakticky všechny země.

Nicméně kytarové značky se zatím radovat nemají. Značné množství odvětvových cel je stále v platnosti – konkrétně na ocel, hliník a, což je pro výrobce nástrojů zvláště důležité, na dřevo. Tato cla byla zavedena v rámci Hlavy 232 Zákona o rozšiřování obchodu z roku 1962 a nepodléhají poslednímu rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Tím pádem většina ekonomických komplikací, kterým kytarový průmysl čelil kvůli celní politice Trump, zůstává v platnosti. Přesto vyvstává otázka: může rozhodnutí nejvyšší soudní instance země vytvořit precedens, který v budoucnu povede ke zrušení i dalších cel?

Po zavedení cel v loňském roce prezident a generální ředitel NAMM John Mlynczak hovořil o „hluboce propojeném“ mezinárodním dodavatelském řetězci, který zajišťuje stabilitu kytarového průmyslu a který se ocitl pod tlakem kvůli clům Trump.

„Důvod, proč si společnosti mohou dovolit vyrábět své nejprestižnější nástroje v USA, spočívá v příjmech ze střední a nižší třídy modelů vyráběných v zahraničí,“ vysvětloval John Mlynczak. – „Náš dodavatelský řetězec je těsně propleten.“

Dále zdůraznil, že výroba nástrojů bývá málokdy plně lokalizovaná.
„Nástroje se nedělají celé v Číně nebo Mexiku. Obvykle se jednotlivé komponenty vyrobí v Číně a poté se posílají k finální montáži. Nebo například v Mexiku existují továrny specializující se na konkrétní součástky. Poté se vše montuje v USA. To je možné proto, že tato práce vyžaduje úzkou specializaci.“

Později Mlynczak spojil síly s vedoucími představiteli Fender, Gibson, PRS a dalších velkých výrobců, aby lobbovali u Kongresu v otázce cel na dřevo.

„Cla jsou extrémně složité a vícevrstvé téma,“ přiznal. – „V současné době probíhá několik vyšetřování podle Hlavy 232 v různých odvětvích.“

„Jedno z těchto vyšetřování se týká dovozu dřeva. A naším hlavním úkolem bylo zajistit, abychom poslali dopisy Kongresu a zúčastnili se oficiálního procesu vyšetřování.“

„Také jsme se setkali s vysoce postavenými členy Kongresu, abychom přímo vysvětlili: americké značky prostě nemohou vyrábět tyto nástroje bez dřeva ze zahraničí. Tyto druhy stromů v USA nerostou.“

Po vynesení nového soudního rozhodnutí vyzvala proticelní organizace We Pay the Tariffs k „operativnímu vrácení prostředků“ společnostem, které již cla zaplatily.

„Jediný zodpovědný krok ze strany administrativy je nyní vytvoření rychlého, efektivního a automatického mechanismu vracení prostředků podnikům, které cla uhradily,“ prohlásil ředitel organizace Dan Anthony.

V době publikace Donald Trump rozhodnutí Nejvyššího soudu oficiálně nekomentoval.