„Basa, která přežila epochu: jak jeden Fender Jazz Bass prošel Woodstockem, rukama Hendrixe a třemi alby UFO“
Automatický překlad. Ruský originál
Příběh Lea Lyonse není jen cestou talentovaného baskytaristy skupiny Ten Years After, ale i osudem jednoho unikátního nástroje, který byl svědkem celé hudební epochy.

První kroky a nečekaná výměna
Hudba vstoupila do Leova života brzy. Jeho první kapela zoufale potřebovala baskytaristu, a on bez váhání prodal své kolo a kytaru, aby si koupil první basu — Höfner. Později ho osud přivedl k Fender Precision z roku 1960, se kterým poprvé odjel hrát do Německa do slavného Star-Clubu.
Jenže zlomový moment nastal v roce 1962. Na jednom z koncertů si všiml u muzikanta z předkapely Jazz Bassu — nástroje s úzkým krkem a chromovanými detaily, o kterém snil. Dali se do řeči a nakonec si nástroje vyměnili — s doplatkem pouhých 15 liber.
Až později vyšlo najevo, jak osudová tato výměna byla: oním druhým muzikantem byl Ian Hunter, budoucí zakladatel Mott the Hoople.
Nástroj, který pracoval bez přestávky
Poté, co získal Jazz Bass prakticky nový, Leo na něj hrál celá desetiletí. Lak byl jeho rukama pečlivě vyleštěn a na korpusu se objevily hluboké šrámy z koncertování — o takovém „zestárnutí“ by snil každý mistr custom shopu.
Tato basa zněla:
- na všech albech Ten Years After,
- na pódiu Woodstocku,
- ve studiu společně s UFO,
- v rukou samotného Jimiho Hendrixe.

Hendrix, kluby a historie zevnitř
Koncem 60. let se muzikanti často potkávali ve stejných klubech a na festivalech. Jednou Leo potkal Jimiho Hendrixe a Chase Chandlera v hospodě. Dokonce mu nabídli místo v Hendrixově kapele — plat byl na tehdejší dobu slušný — ale Lyons odmítl kvůli věrnosti Ten Years After.
Později Hendrix na legendární Jazz Bass několikrát hrál — v Londýně a New Yorku.
Woodstock: nikdo nečekal takový rozsah
Lyons vzpomíná, že Woodstock se zpočátku zdál jako běžný festival. Teprve když muzikanti přiletěli na plochu vrtulníkem, uviděli gigantické moře lidí. Po uvedení filmu se vše změnilo: Ten Years After začali hrát stadionové koncerty pro 50 tisíc lidí.
Právě Leův Jazz Bass se stal součástí této kulturní exploze.
Studia, produkce a UFO
K polovině 70. let se Lyons začal věnovat produkci a řídil Wessex Studios. Jeho Jazz Bass se stal oblíbeným nástrojem mnoha muzikantů. Například Pete Way z UFO si neustále vybíral právě ten místo svého Gibsona Thunderbird.
Vzácné nálezy a návrat ke kořenům
Navzdory věrnosti Jazz Bass, Leo za život posbíral kolem 26 nástrojů — včetně vzácného Precisionu z roku 1955, koupeného společně s Billym Gibbonsem v texaské zastavárně.
Později pro něj britské Bass Centre vyrobilo oficiální kopii — „Woodstock Bass“ — kterou nyní používá na turné, aby originál neriskoval.
Nástroj jako součást historie
Leo je nyní 81 let. Přiznává: Jazz Bass se stal natolik cenným, že se bojí ho nechat dětem, aniž by věděly, co s ním mají dělat.
„Tato basa je živá historie,“ říká. „Prošla se mnou vším. Ale možná nastal čas předat ji někomu, kdo dokáže uchovat její budoucnost.“